Obraz Pakůň - duchovní obrazy ze mě. Velký obraz v zemitých tónech

            Na malá plátna si dovolím často malovat něco jen pro potěchu, na velká plátna se většinou snažím o určitou uměleckou výpověď. Toto plátno nebylo výjimkou. Když jsem ho obcházela, o pozornost se hlásily všechny ty strachy a úzkosti, které jsem prožívala a prožívám v době koronakrize a které se týkají „blbé nálady“ ve společnosti.

            A ač jsem měla v hlavě rozvrhnutou vizi, stalo se to poprvé, kdy jsem odmítla dát určitému obrazu život, přivést jej na svět. Ačkoliv na mně bušil – nechtěla jsem. Jednoduše jsem se šprajcla a odmítla to nutkání. Ony pak sice vznikají kvalitní obrazy, nicméně pro mě samotnou je to bolestný proces. Tentokrát jsem ho nechtěla podstoupit.

            Takže vyvstala otázka – co s ním? A tak jsem si jednoho dne vzala barvy a prostě malovala. Bez jakékoliv mentální přípravy, exkurze po jiných dílech, studování tématu, které chci zpracovávat, jsem výjimečně plácala barvy s žádnou myšlenkou na cíl. Maluji a ony se v průběhu samy vynořují nějaká témata. Jsou to obrazy ze mne, obrazy terapeutické.

V tomto obrazu převažují uklidňující zemité tóny – všelijaké tóny oranžové, hnědé a cihlové, prosvětlené béžovou. Ale fialová nenechává pochybovat o tom, že obraz nese nějaké hlubší poselství, nějaké tajemství. Je tu mystická, duchovní barva vznášející se hlavně ve spirituálně sféře – na obloze. Obrazem prochází abstraktně znázorněné stádo pakoňů. Pakoně mne vždycky fascinovali svou kolektivitou – když je člověk vidí jít savanou, napadá ho, jak je zde jednotlivec upozaděn ve prospěch celku. Přechází obraz zleva doprava, levá strana bývá spojená s nevědomím, pravá s vědomím.

Ale je tu právě pakůň, který se liší. Jednotlivec téměř albín, nezapadající do stáda. Je buď vyčleněný stádem, nebo se vyčlenil sám dobrovolně. Kouká na něco, co my už nevidíme. Z jeho postoje jde vycítit jistota. Nikam nekráčí, jen stojí. Na co hledí?

Může to být minulost, které se neobává a konfrontuje se s ní. Můžou to být různé obsahy nevědomí. Zároveň to může být nebezpečí, které pakoně žene dál, ale on se z nějakého důvodu rozhodl se otočit a podívat se, jestli je opravdu tak nebezpečné, jak se tváří. 

Někdy je třeba zamyslet se nad tím, jestli ten strach a útěk není jen zvyk. Třeba se není čeho bát.

Obraz je kombinací technik – v pozadí olejomalba s vyrytými strukturami, v popředí akrylový tisk a akrylová malba se strukturovacím gelem. V olejomalbě jsem použila i mé typické škrábance a vrypy.

Název: Pakoně

Velikost: 80*120 cm

Cena: 6000 Kč